Kaple svatých Andělů strážných

Historie

Kaple sv. Andělů Strážných je nejmladší sakrální stavbou v Prostějově. Byla vybudována na začátku 20. století, v místech dřívějšího Plumlovského předměstí, kde se ještě na konci 19. století rozkládaly širé hanácké lány. Jižně od Plumlovské ulice, v prostoru dnešní ulice Mánesovy a přilehlých ulic, v té době stavěl formou dodávky „na klíč“, prostějovský podnikatel, stavitel Rajmund Pavlovský rodinné domky. Na zakončení této výstavby vybudoval v letech 1909–1912, na nároží ulic Mánesovy a Máchovy, na podnět a náklad Anny Pavlovské a podle projektu městského architekta Čeňka Venclíka kapli sv. Andělů Strážných v jednoduchém novorománském slohu.

Kaple je obklopena ze tří stran předzahrádkou, rozprostírající se na pozemkové parcele č. 1301 o výměře 119 m2. Plocha předzahrádky je obehnána ze strany jižní a západní ocelovým kovaným oplocením s brankou ve slohu novogotickém. Kované díly oplocení spočívají na podezdívce s pilíři z umělého kamene. Kované oplocení je dílem prostějovského uměleckého zámečníka a kovotepce, Františka Gregora.

Architektura

Pohled jihovýchodním směrem z předzahrádky kaple

Vlastní kaple o zastavěné ploše 64 m2 je vystavěna na KÚ Prostějov, na stavební parcele č. 1300, má č. popisné 603. Vnější rozměry kaple jsou – délka 9 m a šířka 5,7 m.

K jednolodní stavbě kaple, situované podélnou osou ve směru sever – jih, je z východní strany přistavěna sakristie o délce 4,2 m a šířce 2,5 m, která doplňuje řadovou zástavbu v ulici Mánesova. Kaple svojí čelní, severní stěnou sousedí s řadovou zástavbou ulice Máchovy.

Jedná se o jednopodlažní sakrální prostor o vnitřních rozměrech lodi 5,8 m x 4,6 m, zaklenutý křížovou klenbou ve výši 5 m nad kameninovou dlažbou kaple. Prostor kaple je v části nad vstupem, vedlejším mariánským koutem a schodišťovým prostorem, předělen stropem chóru. Nad vstupní částí kaple je vybudována věžička s lucernou, ukončenou šestibokým jehlancem, makovicí a křížem. V lucerně věžičky je osazen malý zvon, ovládaný mechanicky z chóru, koženým táhlem. Zvon vážící 80 kg., pořízený dobrodinci kaple, byl posvěcen 13.9.1925 kanovníkem P. Stavělem z olomoucké kapituly.

Vybavení kaple

Čelní pohled do interiéru kaple
Oltářní obraz

Při čelní stěně kaple se nachází jednoduchý oltář s dřevěnou menzou, dřevěným svatostánkem a zděným omítnutým skříňovým stipes. Svatostánek doplňuje dvojice adorujících andělů a dřevěný křížek. Nad oltářem visí votivní obraz neznámého autora, znázorňující Ježíška v jeslích, Pannu Marii a sv. Josefa, v pozadí svaté rodiny je vyobrazena stojící postava sv. Anděla Strážce. Tato secesní přemalba pravděpodobně nahradila původní oltářní obraz od malíře Petra ze Znojma. V kapli je rozmístěno několik dodatečně přinesených, obrazů od neznámých dárců a několik sošek světců, bez valné umělecké hodnoty, zřejmě stejného původu. Kaple je vybavena jednoduchým dřevěným mobiliářem – původní jednoduché dřevěné lavice situované při bočních stěnách lodi byly nahrazeny dřevěnými skládacími židlemi. V sakristii je dřevěný prádelník a dřevěná skříň na paramenta a liturgická roucha. Ze středu klenby, v interiéru kaple, je spuštěn elektrický, šestiramenný mosazný osvětlovací lustr, vyrobený rovněž kovotepeckou firmou pana Františka Gregora. Ve schodišťovém prostoru je osazeno ocelové vřetenové točité schodiště – dílo stejné uměleckokovářské firmy, umožňující přístup na chór. Vstup do kaple z jižní strany je opatřen dubovými dveřmi.

Kaple i sakristie jsou přirozeně osvětleny obloukovými okny s jednoduchým tabulkovým zasklením do ocelových profilů. Kaple je jednoduše vymalována prostým barevným tónováním stěn, pilastrů, klenby, klenbových oblouků a stropu chóru a podchórových prostor.

Kaple byla nadána vlastními liturgickými rouchy i ostatními liturgickými předměty, které byly, v zájmu ochrany před zcizením, předány do depozitáře farnosti Povýšení sv. Kříže.

Známý obraz Anděla Strážce

Konsekrace

Kapli sv. Andělů Strážných slavnostně vysvětil 1. září roku 1918 prostějovský farář P. Karel Dostál-Lutinov. V té době zde denně, mimo neděli, sloužil mši svatou prostějovský katecheta, pan rada P. František Říha, který bydlel nedaleko kaple. Slavná zpívaná mše svatá zde byla celebrována každoročně 1. září, ve svátek sv. Andělů Strážných, spolu s připomínkou výročí posvěcení kaple. Po celou oktávu tohoto svátku bylo vysluhováno večerní svátostné požehnání.

Duchovní život v proudu času

Největší rozkvět duchovního života při této kapli byl v letech 1921 až 1931, kdy v Prostějově působil mladý kaplan P. Alfons Glos, který při kapli založil družinu dětí s názvem „Patronát andělů strážných“. Děti družiny měly bílá roucha, přepásána žlutými šerpami, družina měla svůj prapor a praporečníka. Prapor tvořila bílá korouhev s vyobrazením sv. Anděla Strážce.

Patronát konal každoročně, poslední srpnovou neděli, poutě do této kaple. Slavnostní poutní průvod s krojovanou družinou Patronátu, s družičkami, mládeží, rodiči a věřícími občany města, s kaplanem, P. Alfonsem Glosem, s hudbou a zpěvy vedl od farního kostela Povýšení sv. Kříže ulicemi města do Mánesovy ulice, do kaple sv. Andělů Strážných. Poutní slavnost modliteb, zpěvů a promluvy kaplana P. Glose byla zakončena svátostným požehnáním. Z hojných účastníků pouti se do kaple vešly pouze děti a několik věřících, ostatní poutníci stáli před kaplí a kněz promlouval ze dveří kaple. Poutní průvod se po slavnostní bohoslužbě opět vracel do farního kostela. V kapli sv. Andělů Strážných se také konaly, v té době, v měsíci květnu, májové pobožnosti s aktivní účastí dětí, sdružených při kapli.

Současnost

Mše svatá sloužená kaplanem farnosti

V dnešní době se v této kapli slouží pouze jedenkrát do roka, na svátek sv. Andělů Strážných, mše svatá, které se zúčastňují věřící prostějovských farností. Každý týden ve čtvrtek se zde denně modlí skupinka věřících svatý růženec. Alespoň tyto skromné duchovní aktivity, spolu s péčí o tuto historickou sakrální stavbu, navazují v dnešní době na minulé, mnohem bohatší křesťanské duchovní a kulturní tradice této kaple.

Kaple sv. Andělů Strážných na Mánesové ulici v Prostějově je postupně opravována péčí příznivců kaple a z finančních darů dobrovolných dárců, se souhlasem a pod patronací Římskokatolické farnosti Povýšení sv. Kříže v Prostějově.

Zdroje

Volně zpracoval s použitím výpisu z publikace „Katolické kostely a kaple v Prostějově“ 1989 od autora P. Oldřicha Beránka, z okresního archivu a z farní kroniky, doplnil z informací pamětníků a aktualizoval dle stávajícího stavu, v Prostějově 20.2.2009 a 1.6.2012

Ing. Josef Indra

Fotogalerie