◀ Zpět na nedělník

Farnost Povýšení svatého Kříže

Nedělník při 3. neděli velikonoční 19. 4. 2026

Ohlášky z farnosti Povýšení sv. Kříže

Pravidelné akce v tomto týdnu

Ohlášky z farnosti sv. Petra a Pavla

Farní odpoledne – neděle 17.5.2026 od 15:00

…zapište si do kalendáře! Bližší informace v dalším nedělníku.

Farní pouť – sobota 8.8.2026 – destinace: dvě poutní místa v Bratislavě

…i tu si zapište do kalendáře! Pojedeme autobusy, více informací později.

XIII. Pěší pouť z Kralic na Hané do Dubu nad Moravou 8.5.2026

Přijměte pozvání na pouť, kterou pořádá ŘKF Kralice ve spolupráci s Muzeem a galerií v Prostějově a městysem Kralice na Hané. Zahájení v 8:00 v kostele v Kralicích, 9:45 zastávka v kapli sv. Floriána v Hrdibořicích, 12:00 mše svatá v kostele Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou (předsedá Mons. Antonín Basler). 14:15 zpáteční svoz autobusem se zastávkami v Hrdibořicích, v Biskupicích, Kralicích na Hané a v Prostějově.

Délka trasy 9,7 km, více informací na www.farnostkralice.cz.

Projekt PROPOJENI - probíhá 2. pilíř projektu „Farní společenství“

V případě dotazů k probíhajícímu Projektu PROPOJENI (obecné dotazy, princip skupinek, pilíře, důsledky pro farnosti, diecézi nebo cokoliv dalšího) se neváhejte ozvat e-mailem na nedelnikpovyseni.dpv.cz, telefonicky nebo SMS na +420 736 183 731, osobně – oslovte mne kdykoliv.

David Indra

Myšlenka k dnešnímu evangeliu Lk 24,13-35

Ti poutníci jsou smutní. Prožívají hlubokou životní krizi. Neznámému, který se k nim připojil, to vysvětlují. Uvěřili v Ježíše, doufali, že on je ten, který vykoupí Izraele. Však to, co konal i kázal, svědčilo o tom, že byl prorok, mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem. Ale – říkají v hlubokém zármutku – naši velekněží a členové rady (synedria) jej vydali (samozřejmě Římanům), aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho. A dnes už je to třetí den, co se to stalo. Třetí den – konec lhůty a konec všem nadějím.

To je nejen lidské zklamání. To je výraz zoufalství, že Izrael, celý svět a všichni, kdo v něm trpí, zůstanou v otroctví marnosti a smrti, nevykoupení, a propadnou zmaru a nicotě. Mnoho lidí si s emauzskými poutníky říká: Ježíše popravili. Láska a pravda v dějinách nevítězí, poctivost a věrnost se nevyplácejí. Bůh – je-li vůbec – je daleko a nám nechal vše na pospas. Nějaký zásah od něho či pomoc se rozhodně nedají čekat. A tak nám ve světě vládnou úplatkáři a tuneláři a vydávají se za mravní vzory.

První bod si tedy můžeme shrnout: Situace emauzských poutníků i naše je velmi podobná. Utíkáme z města Božího pokoje (tak lze přeložit jméno Jeruzalém) do Emaus, jehož jméno, ne zcela průhledné, si Židé tenkrát vykládali jako lid zavržený (hebrejsky 'am či 'em maús), tedy místo odcizení asi jako Kainova země vyhnanství, hebrejsky Nód – vyhnanectví. Snad si i sami vzpomenete na nějakou temnou chvíli ve svém životě, kdy se vše jako by rozpadalo a my bychom byli nejraději od všeho utekli co nejdál. Ale Bůh nás přece po všelijakém klopýtání zastavil, postavil na nohy, a tak jsme tu zase spolu pod jeho Slovem.

Tím se ovšem dostáváme k druhému bodu kázání. Nejdříve se nám zdá, že v takových chvílích jsme úplně sami, osamělí a ztracení. Ale to je právě jen zdání, protože toho, kdo už jde s námi, nevidíme. O těch dvou poutnících se v původním řeckém znění říká, že jejich oči byly drženy, aby ho nepoznali (Lk 24, 16). Jak Křtitel říká: Uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte (Jan 1,26).

Důležité je, že on nepřichází nejdříve s nárokem, abychom my byli s ním, nýbrž se zprávou, s informací, že on sám už je s námi. Emmanu-el, tj. S námi Bůh. Vstupuje do našeho bloudění a troskotání, do našich bíd a trápení a naslouchá nám. Ani zde nezačíná smutné poutníky poučovat a kárat, ale ptá se jich na to, co je tíží. Povzbuzuje je, aby se mu otevřeli a pověděli mu své bolesti. To je důležité. Když potkává i nás, ptá se nejdříve: Co je s tebou? Co tě tíží? Pověz mi to.

Zdroj: Vezmi a čti.cz - Jan Heller – Stezka ve skalách